Začalo to prošitým prstem, i když…možná ještě o pár let dřív. Už když mně byly čtyři roky, schovávali přede mnou nůžky. Důvod byl prostý – rozstříhala jsem svůj vlastní rodný list! Dodnes mám schované vystřižené razítko… A tak šel čas a mě nepřestávalo lákat vše, co bylo spojeno se šitím. Není divu, že jsem v jednom nestřeženém okamžiku využila příležitosti a zasedla k šicímu stroji. Byl to mžik a jehla projela prstem. Maminka s babičkou tenkrát pochopily, že mě měly raději do tajů šití zasvětit, než mě před nimi chránit. Tak jsem se dostala k šití a od něj posléze k návrhářské tvorbě.
Oděvní tvorba je odrazem života a jeho mantinely ohraničují i tuto tvorbu. Na druhou stranu jakýkoliv nedostatek, omezení a touha po něčem lepším podněcuje vynalézavost. Před rokem 89 bylo všechno takové jednoduché – bez velkých možností, ale trh byl lačný po zboží a skýtal velké možnosti. Dnes se usmívám při vzpomínce, co jsme ušili manšestrových kalhot, šusťákových souprav, prošívaných bund, mikin s nažehlenými obrázky Šmoulů…materiálům vévodil krimplen, tesil a diolen.
Po roce 1989 jsme roztáhli křídla a snažíme se udržet ve vzletu. Volnost pro mne znamenala zásadní změnu – nejdůležitější pro mou práci je inspirace získaná cestováním a pak samozřejmě nepřeberné množství materiálů, ze kterých můžu tvořit. Založení vlastní firmy na sebe nedalo dlouho čekat, a tak se již od roku 1991 snažím na poli módy něco dokázat. Výsledek ať soudí jiní. Úspěchy, kterých jsem dosáhla doma i v zahraničí, mě těší, ale vím, že nelze usnout na vavřínech a je třeba posouvat se stále kupředu. A k tomu nestačí pouze talent, za úspěchem je spousta každodenní práce a pořádná dávka odvahy.